1. |
||||
Na počátku bylo Slovo
a to Slovo bylo u Boha
a to Slovo bylo Bůh.
To bylo na počátku u Boha.
Všechno povstalo skrze něj
a bez něj nepovstalo nic, co je.
V něm byl život
a ten život byl světlem lidí.
A to světlo svítí ve tmě
a tma je nepohltila.
(Evangelium podle Jana, Prolog)
|
||||
2. |
II. - Balet stínů
09:38
|
|||
Noví andělé životů pomalu v hloubkách víří.
Rozervaný kokon, hávy z kůží dávno ulovených,
narozen ze stínu věcí bledých jako utrpení.
Setrvačnost dnů a týdnů.
Přátelé i nepřátelé ruku v ruce spolu kráčí.
Brzy pozná rituály dospělosti, zrady mrzké,
tihle žrouti dětských duší.
Kolébá se ve stínu matky, báby a prabáby
Opájí se bezpečím v dětství
který se vytrácí
v bolestivém výkřiku stárne
a pomalu odchází
blíží se konec chlapce
neviděná duše
naříká hluše
neznámé tresty
planoucí cesty
nemohoucí rysy
ztrácí obrysy
ve své skořápce
Hudba víry trhá uši,
padne na znak, na kříž, bok.
Vlahý vánek minulosti,
bolestivé vzpomínky
útočí na mozek křikem.
Všichni svatí se srocují
požehnají, pokloní se,
potichu však proklejí.
Zdrcující klauni noci,
roztékající se formy,
mrtvé orgány vykrádá tělo novorozencovo.
Světla slábnou, tma se plazí do života malého.
Kolébá se ve stínu matky, báby a prabáby
Opájí se bezpečím v dětství
který se vytrácí
v bolestivém výkřiku stárne
a pomalu odchází
Kolébá se ve stínu matky, báby a prabáby
Kolébá se ve stínu matky, báby a prabáby
Opájí se bezpečím v dětství
který se vytrácí
řev utichá, v tichu mumlá
nebuďte ho, nikdy nespí
v trní leží, bloudí ve snech
dveře vrznou, démon vchází
slizký jazyk rychle kmitá
začne trhat za řetězy
padnul na znak, zlomil si kříž
duše vyje v zatracení
|
||||
3. |
III. - Nepokřtěný
00:47
|
|||
V rozkvětu
Plném krve
V mrtvém klíně
Doznívá
Dětský pláč
Kůže lásek
Z pohádek
Visí na zdech
Pobodané
Zapomněním
|
||||
4. |
III. -- Přerod
10:03
|
|||
Samota jeho
Přesahuje žití
Stává se vzduchem
Bývalé dítě
Kol mizícího
Rozfoukaného bytí
Labyrint vzduchu
A ráj zjeveních
Obloha je jen nekonečným tunelem
Proražené oblouky, mrštěným kamenem
Na hřbitově hloubí hrob, rakev se brousí
Kosti pučí, svaly se dmou, krásou se rdousí
Připraven zemřít, opustit tenhle svět
Cestou všech svatých, mrtvolně bledý květ
Cestu svou nezná
Ráj kluka rozpoltí
Jen dlouhou bolest
Krutým poznáním
Padnu do pasti
V rozpadlém městě
Jen asfalt na rtech
temně rozpuklých
ČAS
Celoživotní lidský úpadek pomalu vrcholí
Hory smíchu se k zemi řítí, drtí těla
Cvakne pant, padne opona, kladivo bouchne
Chlapec pod víkem leží, blouzní, spí
S basou: Mrtvé dětství, mrtvé mládí
bolest, nářek, krutý výsměch, puknou žíly
Pajdá, vstupuje do míst, kde není sám
Na každém kroku svědomí jde s ním
Pohádky se mění v dlouhé táhlé horory
Každý nekonečný den pomalu umírá
Pravda lží, lež je pravdou, v jeho slově listy vadnou
Život protéká mezi žebry, srdcem ven
|
||||
5. |
IV. - Umučení Antikrista
07:11
|
|||
Otrávené ideály
Zborcený svět
Tají krvavé ledy
Peklo je zem
Pro muže není
nikde ráj
ztratil svůj Sisyfův kámen
Mdlé kůže, zlomené kříže
Padá na znak,
Ten padlý anděl
Davy se smějou, zástupy řvou
Ubohá nemoc, lidstvo, ty vředy
Rudé je lože, půda i vztek
Svěcená voda mění se v krev
Volání konce proniká kůží
Hloubí si díru, řez měkkou tkání
derou se ven zející ránou
Modlitby nad hlavou vybuchují
Ježíš a jeho špinavá noha
Voda ve víno, bezbožné kejkly
Šinouc se plouží bahnitou louží
Maelstrom v mayhemu otrockých duší
Stíny vítězů v kamenných klecích
V zrcadlech očí
Odráží představy vyhaslé
Hříchy sajou krev, upíři lidští
Mizí sny i dny
Trny proráží duši a mrak.
Skomírá ztracený
Pohlíží na nebe
Vrhá se z komína
Bývalé dítě
Bývalý dospělý
Pádem teď stoupá
Mraky jak ostří
Jsou jako zeď
|
||||
6. |
V. - Znemrtvýchvstání
12:09
|
|||
Umírání není stejný pro všechny
Někdy umírá celý léta a čas pro něj běží ve chvílích samoty
Někdy umře a dozví se to když se jizvy nehojí
Někdy to všechno přijme a prochází se se smrtí po krajích, jež zná on anebo jen ona
Jinej křičí
A někdy se narodí umřelej,
Někdy zasáhne bůh, někdy padlej anděl.
To bolí,
Pomalu trpí.
Ale může se smát
Mrtví se před Bohem chvějí v hlubinách.
Před ním je nahé samo záhrobí, neskryje se před ním říše záhuby.
Nechvějí. Plíží se ve stínech a chrčí abysálem nasátá slova.
Nechvějí se, právě naopak, plahočí se, tápají a u každého hřbitova se křižují a klepají, hledají, kde je půda dutá.
Mraky, mraky, ocelový mraky
Ženou se mnou, prochází mnou
Na plicích mraky, v žaludku mraky,
Trhají oblohu na mosty tmou
Nebe bledá krvácej do tváří
Bytostí nokturna, bolesti ve mně,
V tupém světle,
V temném světě
Vidí obrysy devátou bránou
Sálá vláha, srdce nebeská
Měsíc a sféry drtí mé nohy.
Kruté pochyby
Kradmé pohyby,
Letmé průsvity nehybnou oblohou
Vyvrací slova, zvrátí duše
Pod hvězdným obloukem
Náhrobní kameny
Šedá záře žulových paprsků
Proráží šíři
Kamenných oblouků
Až se brány pekel vylomí,
mrtví budou kráčet bok po boku po zemi.
Na povrch je bude hněv vésti,
zástupy vzbuzených v bolesti.
Pohledy lidí se vyprázdní.
Až budou mrtví kráčet bok po boku po zemi.
Z nebe budou padat požehnaná křídla s cheruby.
Amen, zdrť, pane, naše perutě svými zuby.
Sídlí v dlouhém temném neprostoru,
kde hledá sever v rozbitém dekompasu.
nachází pustinu
Měsíční ostré nože mu značí cestu
ta se vine v prostoru křivých tvarů.
neznámé končiny
Prázdná zrození přivádí ho vně svitu.
Předurčen do rakví z průhledných igelitů
kam oko dohlédne
Sleduje své bývalé okolí,
jejich neslyšné veselí.
(pauza)
Přichází čas nebeské bolesti
ve vzduchu těsně nad zemí.
Hlavou dolu nanebevzetí
|
||||
7. |
V. -- Limb
01:17
|
|||
8. |
||||
Nafouklá všech těla
do sebe v hloubce vráží
ačkoli by chtěla,
nezmizí z toho světa.
Některé z plovoucích
mají stále svá křídla,
mokvavé boláky,
přehořká žabí hnízda.
Sterilní dálavy
vypouští kanibaly
cizí a přežraní.
Pukají temné rány
Mrtvoly vplouvají
do zejících otvorů
horizont je chlemtá
mizejí celé davy.
Z dutiny vychází
bublavé mělké zvuky
Očí se odvrací
od těch úst plných vody.
Nekřičí o pomoc
pražádné ztuhlé tělo.
Tváře pukají, lomoz,
kvílení a vše se chvělo
Vlnobití láme kosti,
Vše si vleje do propasti
sůl zabrání hnilobě,
Nebožtík se stává květinou
hnije
Morek mu teče po krásné tváři
Takto přišel o bělostnou duši
Město pulzuje mrtvým andělem
Stokou běhají bozi s havětí
Po dopadu hebká kůže puká
Modré oči se rázem zakalují
Jeho dech je cítit obavami
Cáry tváří se vrší pod čepelí
Mám pocit, jako vždy když otevřu oči,
že stojím slepý v prázdném bazénu
A necítím nic, než že se mi srdce zastavilo
Chci ho rozbušit ten mrzký sval
hlubokým dýcháním
Ranou do hrudní kosti, co rozhýbe se jako zvon
celý se rozezní
Popelavé chrchle plné vzpomínek na život
stráven plamenem bledým.
Slza teče mu po vyschlé tváři
Takto přišel o bělostnou duši
Městem kráčejí řady démonů
Stokou běhají bozi s havětí
Táhlý vytí zrůdy z lesa
těla všude, hoří města
Brány pekla jsou zavřený
Oblaka jsou vylidněný
Křídla padaj z nebe na zem
Mrtvý padaj z nebe na zem
Oblaka jsou vylidněný
Oblaka jsou vypálený
Andělé jsou živý-mrtvý
Démoni jsou těla mrtvých
Mrtvý padaj z nebe na zem
Nerodí se živý lidi
Poslyšte proroctví knihy, kterou mi Bůh dobrotivý neseslal.
Milost všem těm padlým ze života stromu,
co svědčili o chřtánu za branami rozšklebené země,
ze které vyhřezávají vnitřnosti
jako z těla zničeného vojáka Krále Ježíše Krista.
|
Kruton Prague, Czechia
Melodic metal band from Prague (CZ), founded in 2010.
3 albums released : "Lament" (2012),
"3" (2015) and the concept album "Šed' strachostánků" (2020).
The concept-album is featuring texts from a modern author, complex songs and the release of an additional book.
... more
Streaming and Download help
If you like Kruton, you may also like:
Bandcamp Daily your guide to the world of Bandcamp